(Tisková zpráva)

Ve čtvrtek budou před magistrátem demonstrovat psi proti solení

Zelení: Psi nemají volební právo, jejich pánové ano!

 

Tereza Vandrovcová a Petr Štěpánek z pražské Strany zelených svolali na čtvrtek 26.1. v 8:30 do 9:15 demonstraci psů a jejich páníčků proti solení chodníků. Psi, boty jejich pánů, zeleň a základy budov budou nejvíce postiženi solením, které nedávno schválila za zády veřejnosti i zastupitelstva pražská rada. Jak jednotliví radní hlasovali, město tají. Pozvánka teď cestuje Internetem a na Facebooku a na Mariánské náměstí se chystají desítky až stovky lidí:

https://www.facebook.com/events/150788835035831

Primátor mluví o občasném využití, reálně však radní schválili preventivní solení na více než polovině chodníků a v době sněžení či náledí úplně na všech. Je to tragédie pro psí tlapky i pro zeleň. Ty totiž nezajímá, zda se jedná o kalamitu nebo běžný provoz, psi budou trpět. Vzhledem k tomu, že se jedná o vyhlášku, budeme žádat, aby její změnu projednalo zastupitelstvo," kritizuje jejich rozhodnutí někdejší radní Štěpánek.

Náměstek Nosek a radní Manhart obelhali Pražany. Ještě týden před jednáním rozhlašovali, že solení plánují jen ve výjimečných případech a se svolením gesčně příslušného radního. Nakonec schválili návrh někdejšího náměstka Březiny prakticky beze změny. Vyhlášku navíc změnili nařízením Rady a zcela tak z procesu vyšachovali veřejnost. Vyhlášku totiž normálně mění zastupitelstvo.

Problém kluzkých chodníků není ve vyhlášce zakazující solení chodníků, ale v absenci jakéhokoli úklidu během zimy. Město dle vlastní vyhlášky a usnesení (nařízení) rady o zimním úklidu komunikací neuklízí skoro polovinu chodníků. Ostatní se bude solit se všemi důsledky pro psí tlapky, boty Pražanů a škody na prosolených základech budov.

Důvody pro nesolení chodníků jsou celkem zřejmé a proto byl zákaz solení do vyhlášky zabudován ještě v minulém století. Pražské chodníky kloužou nikoli kvůli absenci soli, ale proto, že je nikdo buď neuklízí nebo se sníh odklízí ledabyle a nedostatečně. Evropská velkoměsta v zimě prakticky nesolí. Když už, tak jen vozovky.

"Ve funkci radního hlavního města Prahy jsem prosadil změnu vyhlášky a příslušného nařízení, aby město mohlo používat inertní materiály o velikosti zrn až do výše 8 mm. Toto opatření zlevňuje nákup posypového materiálu, který je vhodný i pro ošetření chodníků. Je trestuhodné, že někteří zastupitelé hlásají návrat k solení, které páchá přímé ekonomické i ekologické škody na zeleni, majetku občanů i zdraví domácích zvířat a v případě kontaminace vody i osob," komentuje současnou situaci zastupitel za zelené Petr Štěpánek.

Praze by prospěl postupný plán opuštění solení, jakožto chemicky nevhodného způsobu ošetření komunikací a jeho náhrada mechanickými způsoby úklidu (viz změna vyhlášky a nařízení pro využití inertních materiálů radním Štěpánkem výše).

Proč se tedy chodníky nesolí:

- na rozdíl od vlastní vozovky nejsou odkanalizované, sůl tedy stéká do základů budov, do trávníků a ke kořenům rostlin, do spodních vod.

- sůl poškozuje tlapky psů a jiných domácích zvířat. Psi se již tak pohybují po nepřirozeně tvrdém povrchu (asfalt, beton), kde utrpí drobné rány a oděrky. Do nich následně vniká sůl a způsobuje záněty a bolest. Rozměr bolesti výborně ukazuje rčení "přisypat do rány sůl.

- slanou vodu pijí i divocí živočichové, hlavně ptactvo, které má jinak omezený přístup k nezamrzlé vodě. Zpěvní ptáci v zimě po požití slané vody uhynou.

- sůl poškozuje karosérie automobilů, ničí řetězy a převodová zařízení kol a motocyklů, způsobuje škody na obuvi (slaná mapa po zimní vycházce).

- sůl prosakuje do základů budov a poškozuje jak ocelovou konstrukci, tak beton. Sodík zde nahrazuje jiné ionty a způsobuje rozpojení křemenné matrice a korozi betonu. U omítek a zdiva způsobuje hydroskopická sůl jejich vlhnutí a postupnou erozi i mechanické poškození při mrazech (v extrémním případě pukání vlhkého opakovaně mrznoucího a ohřívajícího se zdiva)

- v zeleni působí sůl několikerou škodu. Předně vytváří osmoticky nevýhodné prostředí, kdy rostliny mají problémy s přísunem vody, protože vysoká koncentrace iontů sodíku a chloru v půdě vytváří osmotický gradient jdoucí proti snaze rostliny natáhnout z půdy vodu. Rostlina tak usýchá i ve vlhkém prostředí.

- ionty sodíku vytěsňují kalcium, magnesium a draslík, stejně jako stopové prvky (Cu, Zn, Co). Rostlina tak přichází o živiny a chřadne.

- půda se působením soli a absencí správných přírodních pochodů slehává a její schopnost absorbovat vodu při průtržích klesá a přispívá tak k rychlejšímu odtoku vody, v extrému k záplavám.

- sůl poškozuje symbiotické mikroorganizmy u kořenů rostlin a způsobuje oslabení dřeviny, v prosolených trávnících se začnou objevovat skvrny a trávník upadá.

- poškození solí je pozorovatelné i několik metrů od komunikace, při nesprávné aplikaci (např. velké krystaly soli aplikované z rychle jedoucího sypače) a nedodržování technologické kázně dochází k permanentnímu zasolení až na vzdálenost 20 metrů od komunikace.

- solení znečišťuje vodu a v případě průsaku do studní může způsobit i vážné poškození ledvin. Ke znečištění vody může dojít například při pravidelných splaších z komunikací nebo při průsacích z meziskladů soli.

Petr Štěpánek
zastupitel MČ Praha 4 za SZ
608 702 154

 

Tereza Vandrovcová

vedoucí odborné sekce ochrany zvířat SZ

777 942 411

 

 

 

 

zpět na úvod

 

 

 

 

 

NAVRCHOLU.cz